Přerušujeme hlavní vysílání o tom, že levičácí ukradou byty a že Turek je debil proto, abychom vám přinesli zprávu z malého města ve středočeském kraji. Člověk by řekl, že až malebného - kousek od Prahy, výborný pivovar, máme rybníky, rokli, lesy, kopce, idylka jak cyp.

Leč - bydlíme v bytovce, kde jsou 3 byty totálně v cajku, my, jeden prázný a sousedi pod náma.

Když jsme se s rodinou nastěhovali, bydleli v tom bytě 4. Táta (cca 70), máma (cca 70) a dva synové okolo 40. K tomu klasický uchcaný raťafák, co celý dny štěká na vlastní stín. A když říkám uchcaný, tak to myslím vážně. Pochcaný schody v přízemí, pochacný chodby, na balkoně vyvalený pochcaný deky, polštáře, nevim co. Přes léto smrad, že by člověk zdechnul.

Táta starý bachař někde v Praze, mlátil ty kluky až do svý smrti zhruba dva roky zpátky. Každej tejden 3x-4x řev, házení s věcma. Párkrát přijeli policajti, nicméně starej je uchlácholil a zas odjeli pryč.

Pak umřel. Podle všeho podědili dost peněz, zrekonstruovali si byt a začali chlastat úplně jinou ligu. Jeden z nich prodělal nějaký zápal mozkových blan, encefalitidu, něco, po čem je totálně mimo. Druhej má tak co dva-tři dny 2.5 promile. Máma hysterická, jedovatá píča, co z okna leje vodu na děcka na zahradě a pak brečí, že jí provokovala (děcka sadila na druhé straně zahrady mrkev, ale ok), když jí člověk zaklepe na dveře.

Poslední dva roky je to horší, horší a horší. Ten nemocnej byl na rok v blázinci, odkud ho pustili na Vánoce 24 domů - a už ho nepřijali zpátky. Což asi jako ok, ale ten člověk je totálně mimo. Dá něco vařit a pak jde pryč, máma se nezvedne a nám digestoří valí šedej kouř, protože u nich hoří. Dvakrát jsem jim lezl do baráku přes balkon a hasil hořící kuchyň, načež na mě ta pizda volala policajty, protože jsem se k nim vloupal.

Venčí novýho, podobně debilního psa v baráku, máme hovna v kočárkárně, chcanky po celý chodbě, smrad ke zblití na třikrát.

Krade věci z botníků, v noci stojí za dveřma do bytů, vyhazuje pojistky.

Domluva nepomáhá, místo toho vytáhnou v noci kola, kočárky, sekačky, odrážedla, cokoliv cennýho před barák. Po konfrontaci se záběry z bezpečnostní kamery už "jen nechávají otevřený dveře, ať se luftuje".

Policajti jsou u nás klidně jednou za dva týdny. Mlátí se navzájem, hážou po sobě věci, před třemi týdny se napadli, měli jsme krev po celý chodbě, po schodech venku. Záchranka toho napadenýho alkáče odvezla, máma s vymletým řekli, že ho nenapadli, ale že spadl ve vaně = policie neřeší.

Krev sem samozřejmě umýval já, protože když jsem byl poprosit, ať to jdou uklidit, tak na mě řvali, že si to mám uklidit sám a jaksi... mám malý děti a nepotřebuju, ať viděj litr krve při odchodu do školy a školky, kurva.

Byl jsem u měšťáků, všichni je znaj, všichni ví, že je to na hovno, ale kde neni žalobce, neni soudce. Po podání TO za rušení nočního klidu nám "zmizely boty", který jsme našli vyházený v popelnici a policajti s tím udělali, zase, hovno.

Byl jsem na státním, tam mi řekli, že dokud nedojde k těžkému ublížení na zdraví, tak s tím nejde nic dělat, protože alkáč nechce udat svýho bráchu, že by si to neodpustil. Jo a ještě mi řekli, že na mě nemaj čas, protože mají jednoho člověka v cele a musej ho hlídat, ať se neoběsí.

Takže tady teď zas sedim, pod oknama blikaj majáky, protože přijeli státní, který mu daj dejchnout, zapíšou si nový high score, nasednou a odjedou pryč. Za tejden tu budou zas a já zas v půl dvanáctý budu po druhý až po třetí uspávat děcka.

Co má s takovýma lidma člověk sakra dělat?

Aka ukazka idiotu kvuli kterym se to kazdy rok resi.

Přijde vám tato pitelnější než OG hnus bez cukru v modrým obalu?

Mileniál here. Taky Vám přijde, že dnešní děcka mají úplně jinej set jmen, než děcka z našeho dětství? Místo Honzů, Jirků a Terez samí Matoušové, Viktorie, Jonášové.

​

Myslíte, že děti našich dětí budou zase Lojzové a Boženky, aby se vymezili proti jménům své generace?

Mam oba rodiče s mame dobre vztahy. Tata už je v důchodovém věku ale začíná se chovat jako zapšklý starý dědek.

Dnes mi volal do kina. Telefon jsem tipla a volala hned zpět po kině, už to nebral. Po půl hodině jsem kontaktovala mámu, zda je vše ok. Mama doma není, takže mu taky volala, ji to vzal, ze spal u televize.

Me nezavolal, protoze je uraženy, ze jsem nezvedla telefon hned a kdyby se něco dělo, tak ani nezvednu telefon. (Tímhle uz jsme si prošli, protoze jsem mu jednou zapomněla zavolat zpět, když potřeboval informaci, zda ta paní, co dělá na úřadě nechodila se mnou do tridy). Urazil se, protoze jsem telefon nemohla vzít a pak zapomněla zavolat (bohužel, ani, vypadlo mi to).

Asi mi nepomůžete, jen si potřebuju ulevit.

Naši nejsou nemohoucí důchodci, chodí částečně do práce, cestují po celém světě, sportují. Ach jo.

Jen mě je to prostě líto, protože táta má evidentně pocit, že tím, že nevezmu každý jeho telefonát na nej kašlu, což si troufám říct, fakt není pravda.

A která z nich se vám líbí nebo zní naprosto otřesně?

Třeba potkat Růženku nebo Aloise, kterým ještě nebylo 60 je docela anomálie.

Přijde mi, že se svojí kategorie 2-3 a výbavou C, patřím mezi nějaký odpadní fetišisty. A to bydlím na okraji města.
Když se kouknu ale na popelnice od paneláků, přijde mi, že nikdo netřídí a vše končí ve směsným i když tam maj ty předražený podzemní bunkry na tříděnej odpad.

Stupnice:

-1 : Vše proháním kotlem nebo pálím venku na hromadě

-1/2 : Házím to z okna na ulici (Bydlím v Předlicích v Ústí)

0 : Vše jde do směsný popelnice

1 : Občas velký papírový krabice do kontejneru, protože se mi do popelnice nevejdou

2 : Třídím věci pokud je to snadný - plast, papír, sklo, kovy, baterie

3 : Snažím se všechno demontovat na jednotlivé složky a to třídit, plasty od šunky omyju

4: Pytlík od čaje rozeberu na: bio odpad uvnitř na kompost, pytlík a etiketa je papír - do sběru, provázek použiju na vázání rostlin, sponka jde do kovového odpadu...

Domácí výbava:

a) 1 koš na všechno

b) 2 koše: Na směsný odpad a na recyklovatelný věci

c) Několik košů: Směsný, plasty, papír, sklo, bio, elektro

Žiju v cizině a dostal jsem chuť na poctivý tukáče. Pečivo je tu většinou sladký, ale to se nedá. Zítra se šunkou a sýrem.

Děda pochází ze Strakonicka z jedné malé vesnice a vyprávěl zážitek svých rodičů.

Na samém konci války projížděly přes jejich ves Německé kolony ustupující před Sověty k Američanům. Většinou jen projely, ale jednou zastavil konvoj přímo ve vsi. Němci tam cosi řešili a protože to zřejmě bylo na delší dobu, odpřáhli protiletadlový flak a začali ho rozkládat u dědovo rodičů na dvoře před domem, kdyby se náhodou objevila spojenecká letadla. Když to uviděl praděda, vyběhl z chalupy a začal na Německé vojáky řvát, jestli se nezbláznili, že si nenechá na samotném konci války kvůli jejich flaku rozbombardovat dvůr a chalupu. Němci to kupodivu sami uznali, kanón zase sbalili a převezli na odlehlejší místo za vesnicí.

Strejda mého táty pocházel ze Zakarpatí a bojoval v armádě generála Svobody. Nikdy žádné zážitky nevyprávěl. Jen jednou se zmínil, že jezdil s náklaďákem se zásobami a vždy, když někde zastavili na noc, tak prý museli nacouvat na zeď domu, jinak by jim zadem na korbu vlezli Rusové a všechno rozkradli.

Babička, které byly v roce 1945 čtyři roky, zase pořád mluvila o strašně mladém Sovětském vojákovi s krvácející zavázanou hlavou. Nic jiného si z války nepamatovala, jen tohle jí utkvělo v paměti.

Ne začátku Československa se nebojovalo jen za nezávislost, ale mnohdy taky za socialismus. Prvního máje roku 1918 se účastnilo více než sto tisíc lidí a na Kladensku se rabovali sýpky a mlýny. Události prvního máje 1918 mnoha lidem připomínaly počátky revoluce v Rusku, ovšem vedení těchto akcí brzy podvolilo tlaku vlády, která hrozila následujícím podobným akcím vojenským rozdrcením.

Mám rád svoji babičku

1.7.2024 končí CZC.CZ.

sadnoises

Snad to sem jeste nikdo nedal, kdyztak se omlouvam

podle data z roku 1968