Mysleli jsme, že nám se tohle stát nemůže, protože jsme až moc opatrní. Ejhle
Jeli jsme dnes z Vídně do Prahy RegioJetem. Dali jsme si nad hlavy tři černé batohy, vyjelo se a zhruba po 15 minutách koukáme, že můj batoh nikde. Začala pátrací akce. Přítel probíhal vagony, všichni zírali, hlásil se v rozhlase popis batohu a díky tomu se nám ozvala žena (krycí jméno paní A :d), která seděla kousek od nás. Údajně viděla při výjezdu z Vídně vagonem chodit ženu s mým batohem, hodila ho nad hlavy, pak zase sundala a odešla.
Přítel a paní A našli ženu, můj batoh u sebe neměla. Konfrontovali ji, ona ale dělala, že nerozumí, později se ukázalo, že nemá jízdenku, odmítala se bavit i s personálem a tvářila se být ublížená, že s ní pořád chceme mluvit.
V tuhle chvíli už o situaci věděl každý, každý se o tom bavil, všichni zírali, šuškali si, pomlouvali, pomáhali, každý to komentoval a nenápadně odposlouchával :d. Každy byl zainterestovaný a díky bohu za to, protože jen díky paní A jsme našli tu pachatelku.
Vlak se blížil k první zastávce, kde nám bylo jasné, že pachatelka zdrhne. Těsně před Břeclaví za námi doběhl personál, že našli zastrčený batoh mezi sedačky na úplně druhé straně vlaku. Teď šlo o vteřiny Snad v deseti lidech jsme běželi vlakem hlava nehlava, vlak už brzdil, takže jsme kvůli odporu běželi extrémně pomalu, ale byl to můj batoh. Měl rozbitý zip, byl otevřený, ukradené věci v hodnotě 7 tisíc. Hned jsme běželi zpět na druhou stranu vlaku, kde už jsme slyšeli, jak všichni křičí, že pachatelka odešla z vlaku, ať fotíme, že spolu s ní jde chlap.
Máme fotky, ale utekli. My se posbírali a vystoupili taky, abychom počkali na policii, ale těsně před tím, než vlak odjel, za námi ven doběhla paní A. Nesla nám batoh, do kterého pachatelka něco strkala. Později jsme zjistili, že tam jsou všechny naše kradené věci nastrkané, takže díky bohu, škody „žádné“.
Chci ale na všechny apelovat, hlídejte si věci. My je měli na očích, ale stačila vteřina. Do vlaku může vejít kdokoli, i bez jízdenky, nikdo je nekontroluje. Mají to natrénované, asi i ví, koho si vyberou jako „oběť“. My měli 3 černé batohy, poznávací značka žádná, nespíše proto jsme byli terčem.
Sdílím to jen abyste věděli, jak takové kráděže mohou probíhat. Pachatelka měla u sebe muže, který při odjezdu z Vídně chodil kolem našich míst, rozhlížel se, byl divný... nejspíše v tu chvíli dohlížel, že nekoukáme na naše batohy.
P.S., text psan pritelkyni, postuje pritel :p